Představte si místo, kde se historie a umění setkávají pod otevřeným nebem. Zřícenina letohrádku Belveder nedaleko Kutné Hory je jako čtyřlístek vyrůstající z krajiny - unikátní stavba s půdorysem připomínajícím symbol štěstí. Když procházíte cestou od obce Vysoká, jako byste se vraceli v čase - nejprve opustíte civilizaci, kráčíte mezi poli, až vás zelená brána stromů uvede do místa, kde kdysi hrabě Špork pořádal velkolepé slavnosti pro tisíce hostů. Dnes tu místo hudby a smíchu uslyšíte jen šumění větru v prázdných oknech, ale právě ta nedořečenost dělá z Belvederu dokonalé místo pro uměleckou duši s blokem a tužkou v ruce.

Unikátní stavbu, která byla zároveň letohrádkem a kaplí, nechal na Vysoké postavit v letech 1695 až 1697 hrabě František Antonín Špork, kterému kromě jiných rozsáhlých majetků v Čechách patřilo také malešovské panství na Kutnohorsku.

Za autora atypické stavby je považován Giovanni Battista Alliprandi, který pocházel z provincie Como v severní Itálii a později patřil k nejvýznamnějším českým barokním architektům. Mladý Giovanni Battista Alliprandi v té době již pracoval pro hraběte Šporka. Pojetí stavby zjevně vychází z nákresů ideálních letohrádků Alliprandiho učitele, známého vídeňského architekta Johanna Bernharda Fischera z Erlachu. Na stavbu bylo vynaloženo 1400 dukátů, tj. 5 600 zlatých. Traduje se, že hrabě Špork během lázeňského pobytu v Karlových Varech v roce 1695 tuto částku vyhrál v kartách na saském kurfiřtu Fridrichu Augustovi I., pozdějším polském králi a velkoknížeti litevském, známém jako August II. Silný.

Slavnostní otevření letohrádku, spojené s vysvěcením kaple sv. Jana Křtitele, se konalo 24. června 1697. Kapli vysvětil Tobiáš Jan Becker, kanovník metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze. František Antonín Špork při této příležitosti uspořádal impozantní slavnost s hostinou, na kterou pozval nejen množství šlechticů, ale také na 20 000 svých poddaných z celého malešovského panství. Na památku této události nechal hrabě Špork vyrazit 1000 pamětních medailí ze slitiny stříbra a cínu. Na líci medaile byla vyobrazena polygonální stavba letohrádku, na rubu pak Kristův křest.

O rok později, v roce 1698 ještě nechal hrabě Špork západně od letohrádku postavit poustevnu. V zemských deskách je uložena zakládací listina z 8. března 1698, v níž se hovoří o poustevně pro tři poustevníky „na tak zvaném vrchu Vysoká aneb Belveder“ a o jejich zaopatření základními potřebami z prostředků majitelů panství.

Poslední velkou barokní slavnost uspořádal hrabě Špork na Vysoké 24. června 1699 u příležitosti oslavy křtu svého syna Jana Františka Antonína Josefa Adama. Již o měsíc později, 20. července 1699, však František Antonín Špork prodal malešovské panství i se stavbami na Vysoké hraběti Františku Antonínu Halleweilovi. Po hraběti Halleweilovi získal v roce 1711 malešovské panství Johann Franz Karl Ostein. Ani jeden z těchto dvou nových majitelů, ani další vlastníci v pozdější době letohrádek nevyužívali, pouze Friedrich Anton Ostein-Dalberg nechal stavbu v roce 1797 nově zastřešit. Kaple s poustevnami byla pod správou augustiniánů z Lysé nad Labem až do roku 1759.

Letohrádek zůstal i na počátku 19. století pustý a jeho zkázu dokonal blesk, který do něj udeřil 30. dubna 1834 a stavbu zapálil. Až ve druhé dekádě 21. století občanské sdružení Belveder iniciovalo nejnutnější opravy stavby, na které přispělo Ministerstvo kultury ČR, městys Suchdol, který je vlastníkem nemovitosti, a v rámci projektu „Partnerství pro Kolínsko“ nemalou částkou poskytla také společnost TPCA Kolín. 

zdroj: Wikipedie

Obec Vysoká, cca 4 km západně od Kutné Hory

U silnice mezi obcí Mezholezy a Vysoká je parkoviště, od kterého pohodlně dojdete ke zřícenině Belveder. Já mám raději cestu s delší procházkou. Auto nechávám v obci Vysoká u odbočky k Belvederu, kousek od turistického rozcestníku a dál jdu po zelené značce. Cestou si trhám žluté špendlíky (pokud je zrovna jejich doba). Připadá mi zajímavější přicházet tam touto cestou, opouštět obec, jít kousek cestou mezi poli, přijít na kraj remízku, sednout si na lavičku a rozhlédnout se daleko do kraje. Pak vejít mezi stromy, které tvoří zelenou bránu do areálu a tak dojít až k letohrádku. Jít touto cestou je jako vracet se do minulosti.

Kdo rád kreslí nebo maluje krajinu, může využít posezení na lavičce před vstupem do remízku a zachytit celkový pohled nebo jen výřezy z krajiny. Můžete kreslit detaily z letohrádku, průhledy prázdnými dveřmi a okny a zachytit prostor ve stavbě. Doporučuji nafotit pohled vzhůru širokoúhlým objektivem. Získáte krásně zarámovanou oblohu. Belveder mi připomíná při pohledu shora čtyřlístek a tím je taky vyjímečný. Když zavřete oči, můžete si představit, jak letohrádek ožívá a naplňuje se hosty na poslední oslavě.

Občerstvení pouze vlastní.

Rozhledna Vysoká

Kousek za letohrádkem, dál po zelené, je rozhledna Vysoká, kde je mírně zpoplatněný vstup a můžete na ni vylézt v otvírací době rozhledny (1.7.-31.8. je to 11 - 18h)