Je libo krajinku?

Co si představíte pod pojmem „krajina“? Vybaví se vám sluncem zalitá louka a v pozadí les? Nebo větrem zmítané stromy s pár listy? Je obraz krajiny něco, co byste si rádi dali do bytu, abyste si i ve chvílích, kdy jste přepracovaní z práce, mohli připomenout, že někde jsou věci ještě v pořádku? Nebo vás dostává abstraktní malba? Na výstavě Krajina 2017, kterou zorganizovala Nová galerie v Praze, byste si přišli na své v obou případech. Klasická krajina i její netradiční pojetí se prolínají a vypadá to, že se dobře snesou i vedle sebe.

Na první pohled mě zaujal interiér Nové galerie, který je vytvořen z chodbiček, schodů, místností a místnůstek. Chvíli jsem měla pocit, že se ztratím a budu tam bloudit i po zavírací době, ale brzy jsem pochopila, jak na sebe prostory navazují.

Mohla jsem vidět veliké obrazy s detailním propracováním stromů i listů a téměř jsem mohla do obrazu vstoupit, jak působil příjemně a realisticky. Některé byly malinké s vodorovnými liniemi, které vyjadřovaly svítání, západ slunce nebo prostě jen mraky nad obzorem.

Kromě tradičního ztvárnění krajiny, byly k vidění i obrazy abstraktní, vyjadřující autorův dojem z pohledu na krajinu nebo výřez z krajiny.

Narazila jsem taky na vtipné obrazy, které ukazovaly propojení osob a krajiny nebo nepravděpodobná spojení jako například Mamut a igelit.

Obrazy byly namalovány na různém podkladu jako třeba sololit, plátno, papír, ale i džínovina.

Na výstavu jsem byla zvědavá a můj dojem z ní je osvěžující. Bylo inspirující, prohlížet si různé přístupy a ztvárnění. Obdivovala jsem techniku malování některých obrazů, nápad a někdy mě překvapily použité materiály. Jsem zvědavá, čím dalším mě Nová galerie překvapí.

Na výstavu Krajina 2017 jste s námi mohli jet 25.února. Pro zájemce o výstavy připravuji výlety za uměním. Pokud to zajímá i vás, přihlaste se k odběru novinek o výletech a žádná připravovaná akce už vám neunikne. Pojedete s námi někdy příště?