Známe je už od dětství a spojujeme si je převážně s našimi prvními kreslířskými zkušenostmi. Sami jimi zásobujeme své děti, aby taky dělaly něco jiného než se dívaly na televizi nebo hrály hry na mobilu.
Řeč bude o pastelkách a o tom, jak je používat.
Pokud máte kreslení pastelkami rádi a líbí se vám takto vzniklé obrázky, měli byste si dát záležet na výběru kvalitních pastelek. I pro začátečníky jsou vhodné pastelky v umělecké kvalitě. Raději si pořiďte méně barev, ale kvalitní pastelky. Za sebe můžu doporučit např. značku Derwent Coloursoft nebo Polychromos od firmy Faber-Castell. Ty druhé fakt miluju.
Důležitý je i výběr papíru. Na kancelářský papír to jde taky, ale nedosáhnete tak hezkého vzhledu jako na papírech k tomu určených. Můžete použít skicák nebo náčrtník. Když se rozhodnete pro realistickou kresbu, zvolte papír, který bude vhodně doplňovat váš obrázek. Můj oblíbený blok je Strathmore Toned Gray (s šedými listy – jak napovídá název) 400 series (umělecká kvalita). Na ten můžete nakreslit v podstatě cokoli a vždycky to bude vypadat dobře.
Při vybarvování obrázků provádějte jemné tahy ve tvaru elipsy, které se budou vzájemně prolínat. Pokud provádíte tahy rovně a kladete je vedle sebe, může se snadno stát, že vám na obrázku vzniknou pruhy. Když budete kreslit elipsovitým tahem, plocha bude jednolitá.
Nechtějte hned od začátku dosáhnout sytého odstínu. Spíše vytvářejte postupně jemné vrstvy, kterými budete obrázek ztmavovat. Pokud totiž na pastelku tlačíte, vznikne vám lesklý uzavřený povrch, na který už žádná další vrstva nepřilne. Při jemném vrstvení můžete přidávat na intenzitě postupně.
Jako u každého obrazu i u kreslení postupujeme od celku k detailům. To znamená, že nejprve vytváříme podkladní plochy a až potom začínáme vykreslovat detaily jako jsou chloupky zvířecí srsti, žilky v okvětním lístku apod.
I pastelkami si můžete namíchat různé barvy. Pokud používáte měkčí pastelky, krásně si na sebe jednotlivé barvy navrstvíte a získáte tak nový odstín. Zkuste si přes sebe navrstvit třeba zelenou a červenou nebo žlutou a fialovou. Je to zajímavé, viďte. O použití barev se dočtete více v článku Teorie barev – 1.část.
Pokud potřebujete nějakou hodně tmavou barvu např. černou, zkuste si ji namíchat z červené, modré a zelené. Černou barvu používejte poskrovnu, protože je příliš tvrdá a když se rozhlédnete kolem sebe, moc často ji nenajdete.
Často se setkávám s tím, že si lidé obrázek nejprve obtáhnou a pak ho vybarvují. Je to pochopitelné, ale uvědomte si, že věci běžně žádné linkové ohraničení (rámeček) nemají. Předměty od sebe rozlišujeme proto, že mají jinou barvu nebo intenzitu barvy. Tmavší ruka leží na bílém ubrusu. Světlé květy jsou na tmavším lístku. Žádné rámečky. I vy se snažte kreslit věci takové, jaké jsou a nevnucujte jim svou představu. Pokud už uděláte linku, měla by být jemná, abyste k ní dotáhli barvu stejné intenzity a linka se tím ztratí.
Teď už zbývá jen najít si vlastní motiv a zkoušet a zkoušet. Nic nejde hned a bez trénování se vám dařit nebude. Zaměřte se raději na proces kreslení a ne na výsledky. Své nezdařené pokusy vnímejte jako objevování dalších možností „co se stane když“ a buďte rádi za každou chybu i podařený obrázek.
Další pokusy a trénink s pastelkami můžete provádět na našem kurzu Kresba, Kreslení květin nebo Kreslení zvířat.